Müllerova vila stojí ve svahu nad frekventovanou silnicí v pražských Střešovicích. Autorem stavby je Adolf Loos, který na vile aplikoval svoji architektonickou filozofii, tzv. Raumplan. Ten se zaměřuje na vnitřek domu, hlavně na proporce jednotlivých místností. Loos vycházel z principu, že každá místnost má jiný účel, a tudíž by měla mít specifické rozměry, především výšku, která nezohledňuje výšku celého podlaží. Dům je propracovaným dílem, kde autor dovedl veškeré detaily k dokonalosti. Jednoduchá fasáda budovy nenaznačuje, že by se uvnitř dělo něco složitého. Přitom je to právě naopak. V některých částech interiér připomíná bludiště, kde se člověk ztrácí nejenom mezi jednotlivými místnostmi, ale i mezi podlažími.
Obývací pokoj, který byl místem shromažďovacím a reprezentačním, je nejvyšší místností v domě. Zároveň je i nejluxusněji vybaven. Zdi a sloupy jsou obloženy nazelenalým travertinem, jehož rozmanitá struktura oživuje celý prostor. Jídelna je nad obývací pokoj vyvýšena, má ale stejně vysoký strop. Je zde zřejmé horizontální členění. Ložnice manželů Müllerových je překvapivě propojena hned se čtyřmi pokoji. Z uzavřeného klidného pokoje se tak stala jen jakási průchozí místnost. Pokoje pro děti a služebnictvo jsou nižší a střídmě vybavené. Těžko posoudit, jak by se dnešní děti cítily v těchto prostorech, které nejvíce připomínají nemocniční pokoje. Veškeré vybavení domu je přepychové, ukazuje, jak byl majitel zámožný. Zajímavým detailem jsou světla v jednotlivých místnostech, kde mají skoro pokaždé jiný tvar.
Okna jsou zvenku poměrně malá a nevýrazná, přitom celý vnitřní prostor je dostatečně osvětlen. S bílou nečleněnou fasádou vytváří žluté okenní rámy až jakousi abstraktní kompozici. Ze střechy domu, která sloužila i jako terasa, je nádherný výhled na značnou část Prahy.
V zahradě byl terén zarovnán do odstupňovaných teras, navíc v horní části živý plot odděluje zahradu od silnice.
Pohled z obývacího pokoje do jídelny
Struktura travertinu na zdech v obývacím pokoji
Rothmayerova vila stojí v mírném svahu v pražských Střešovicích. Dům postavil architekt Otto Rothmayer pro svou rodinu. Dnes zastavěná lokalita byla v době první poloviny dvacátého století holou plání a tato vila zde stála jako jedna z prvních. Autor navrhl čtyřpatrovou budovu, s obdélníkovým půdorysem, ke kterému připojil válec, jímž vede točité schodiště. Zvláštností je vstup, který do budovy nevede od silnice, ale ze zahrady za domem.
V přízemí se nachází kuchyně, spíž, záchod a pracovna Rothmayerovy ženy. V prvním patře je dětský pokoj, koupelna a Rothmayerova pracovna. V posledním patře je knihovna, kterou je možné projít na střešní terasu. Zde se nachází malý skleník.
Interiér je vybaven poměrně střídmě. Hlavním prvkem je zde dřevo, jímž jsou obloženy některé stěny. Okenní rámy a většina nábytku jsou také dřevěné. Okna v pracovnách a pokojích jsou široká a přivádí dovnitř dostatek světla, zato v ostatních místnostech a na schodišti jsou okna malá. Celý dům zevnitř působí skromným a rodinným dojmem.
Zahradě dominuje čtvercová vodní nádržka, která je doplněna mnoha skleněnými uměleckými předměty. Zajímavé jsou také židle a stoly vyrobené z roxorových tyčí. Celý prostor za domem navozuje pocit soukromí, což zvýrazňují i vysoké stromy okolo pozemku.
Zakončení schodiště
Schody ke vstupu do vily
Zhodnocení
Ze všech prostor, které jsme prošli, mne nejvíce zaujala místnost v posledním patře Müllerovy vily. Interiér pokoje je vybaven v čínském a japonském stylu. Oproti ostatním místnostem v domě zde není těžký dřevěný nábytek, ale proutěný. Pokoj je tak najednou mnohem lehčí. Stěny jsou natřeny zvláštní šedou barvou, jejíž lesk navozuje pocit, že jsou průsvitné. Nejkrásnější v místnosti je výhled, kterým můžeme zhlédnout velkou část Prahy. Pražský hrad je vidět skrz rozměrné okno na terase, které vypadá jako rám obrazu. Pokud bych bydlel v Müllerově vile, byl bych nejčastěji právě v této místnosti s knihou v ruce.
Kdybych si měl mezi vilami vybrat, kde mám bydlet, zvolil bych určitě Rothmayerovu. Ta se více podobá domu, ve kterém bydlím a působila na mě klidnějším dojmem, než reprezentativní Müllerova vila.